Motivace v gastronomii nemusí vždy znamenat vyšší odměny, drahé benefity nebo týmovou akci. Velkou část každodenního pocitu z práce vytváří způsob, jakým vedoucí s lidmi komunikuje, jak nastavuje očekávání a jestli si všímá dobře odvedené práce.

Když lidé vědí, co se od nich čeká

První krok je překvapivě jednoduchý: lidé musí vědět, co se od nich očekává. Gallup dlouhodobě řadí jasná očekávání mezi základní potřeby zaměstnanců. Když člověk neví, co je dnes prioritou, podle čeho pozná dobře odvedenou práci nebo kdo za co odpovídá, vzniká zbytečný stres a frustrace.

Druhou levnou, ale často opomíjenou formou motivace je konkrétní uznání. Nestačí říct „dobrá práce“. Mnohem užitečnější je například: „Díky, že jsi během špičky převzal stůl po kolegovi a hosté nemuseli čekat.“ Uznání má největší smysl tehdy, když je upřímné, konkrétní a vztahuje se ke skutečnému výkonu.

Dejte lidem prostor ukázat, co umí

Motivaci podporuje také možnost využít vlastní schopnosti. V restauraci může mít jeden člověk přirozený talent na komunikaci s hosty, jiný je výborný v organizaci a další v zaučování nováčků. Vedoucí nemusí všechny řídit úplně stejně. Může lidem postupně svěřovat úkoly, ve kterých mohou být dobří, a zároveň jim dát možnost učit se něco dalšího.

Velkou roli hraje také férovost a komunikace. Zaměstnanci potřebují rozumět tomu, jak funguje plánování směn, co se od nich očekává a proč se některá rozhodnutí dělají. Transparentní komunikace posiluje důvěru a pomáhá předcházet zbytečným konfliktům.

Začněte malými změnami už na další směně

Zkuste si proto zavést tři malé návyky. Na začátku směny jasně říct dnešní prioritu. Během směny pochválit konkrétní dobře odvedenou práci. Na konci se krátce zeptat, co dnes fungovalo a co by příště šlo udělat lépe.

Motivovaný tým nevzniká tím, že vedoucí neustále všechny povzbuzuje. Vzniká prostředím, ve kterém lidé vědí, co mají dělat, mohou se ozvat, dostávají zpětnou vazbu a vidí, že jejich práce má význam. A právě to jsou věci, které začínají hlavně u každodenního vedení, nikoli u rozpočtu.

Text: Kateřina Števková, fotografie: freepik.com